O Čecháčkovi

Zemochůrka_a_křemildaKapitola 1: Pár slov na úvod

Bylo, nebylo… za sedmero horami a sedmero řekami, pod horou Říp žilo bylo kouzelné stvoření jménem Čecháček. Bylo to takové ušmudlané a opravdu zvláštní individuum, které když se ráno probudilo, bylo plné síly, rychlosti a energie. Každý večer mu ale zčervenal nosík, narostlo panděro a zadýchávala se tak moc, že i hurikán Katrina byl oproti Čeháčkovi svěžím vánkem.

Žil si svým vlastním životem, a přes den pracoval v Karlíkově továrně na autodíly. Každé ráno vstal, vyběhl na horu, a rozhlédl se bouchajíc se do hrudi jak byl pyšný, že patří do českého národa. V noci chodil po okolí smýšleje, kde by vzal získal další třpytivou korunku navíc při nejmenším ne-li žádném úsilí. To už tolik pyšný na svůj původ i bydliště nebyl. Měl mnoho sousedů, kteří smýšleli obdobně a náš Čecháček neměl rád konkurenci. Konkurence totiž znamená více práce, pokud chce dostat nějaký ten tolárek navíc sehnat.

Možná se milý čtenáři začínáš ptát, co našeho Čecháčka vlastně dělá tak kouzelným. Nejen že by jeho charakter dokázal ohromit samotného Ježíše už jen tím, že slaví Vánoce a Velikonoce, aniž by v něj vůbec věřil, ale pokaždé když se napije řádného množství Becherovky, zčervená mu nos natolik, že jej v noci používá namísto  přímotopu a žárovky zároveň. Navíc má tak brilantní mysl, že jej musíte milovat. Dokáže přeci říci svůj názor i na věci, které nikdy neviděl a nikdy nezažil. Tak moc znalý je a občas i svými sousedy uznávaný.

Pro dnešek již ale našeho Čecháčka necháme spát, protože ho čekají mnohá dobrodružství, na která si musí šetřit svoji energii, prostořeký jazyk a nezbytnou dávku intolerance.

Ku*va himlhergo děti padejte spát a sladké sny

(Jakákoliv podobnost s reálnou či pohádkovou postavou je čistě náhodná. Během sepisování obsahu nebylo ublíženo žádné mouše.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *